Válečná kronika nemá s popisem dění za 2. světové války nic společného. Ale bez německé likvidace Československa by nevznikla. Po ustavení Protektorátu Čechy a Morava se život v naší zemi začal řídit podmínkami okupantů, kteří se samozřejmě začali připravovat na budoucnost bez česko-moravského elementu, který měl být buď poněmčen, fyzicky zlikvidován nebo odsunut na Sibiř. Podle představ Němců tu Čech „neměl koneckonců co pohledávat“. A protože náš národ byl v očích těchto „nadlidí“ bez budoucnosti, nepotřeboval vědět ani nic o své minulosti.
Proto již na konci roku 1939 došlo k evidenci kronik obcí a měst a následně vyšlo nařízení ministerstva školství a národní osvěty z 21. října 1940. Směrnice zakázala kronikářskou práci a nařídila odevzdání kronik na okresní úřady, a to do konce listopadu 1940. Poté měly být kroniky svezeny do zemských archívů v Praze a v Brně. V některých místech byly svozy provedeny, jinde zůstaly svazky ve skladu na okrese.
Radim patřila k těm obcím, jejíž představitelé se rozhodli kroniku neodevzdat. Od počátku neztratili víru v porážku německých okupantů a jejich přisluhovačů. Proto byl pořízen opis záznamů až do roku 1938. Kniha, kterou pro náhradní kroniku pořídili, sice nebyla srovnatelná s originálním kůží potaženým a mnohem rozměrnějším svazkem, ale nejednalo se o nic podivného. Řada jiných obcí používala pro kronikářské účely podobné sešity.
Opis není identický, najdeme v něm řadu odlišností. Až na titulní list je zcela jiný úvod, který v opisu začíná teprve líčením začátku 1. světové války. Z následného textu občas vypadne celý odstavec či souvětí, nebo je věta přeformulována a zkrácena. Například v roce 1921 chybí informace o prvním elektromotoru ve vsi. Rok 1922 má původně čtyři odstavce a v opise jen dva. Rok 1927 měl pět odstavců a opsány byly pouze tři. A podobné je to v dalších letech. Ovšem nezapomnělo se na změnu rukopisu v době, kdy se střídali kronikáři.
V posledním roce, který opis obsahuje, tedy v roce 1938 je jednovětá zpráva o zahájení provozu mlékárny, která v originále čítá osm vět s podrobnými informacemi o vyráběném sortimentu. A aby zápis nebyl tak krátký, došlo k poznamenání úmrtí tří radimských občanů. Tyto zprávy se jinak do kroniky běžně nezapisovaly (kromě výjimky v podobě poznámek ke starým rodům Jetonických a Kvapilů).
O pořízení náhradní kroniky bylo po válce do původního svazku poznamenáno: „Obecní kroniky musely býti odevzdány okresnímu úřadu. V naší obci však byl odeslán zásluhou pana starosty jen neúplný opis, který ochotně sousedé narychlo pořídili a originální pamětní kniha tajně uschována.“
Jednalo se o riskantní jednání, které mohlo zúčastněným lidem v průběhu války a v době vzrůstajících německých perzekucí velmi zkomplikovat život a přinést přinejmenším pobyt v koncentračním táboře. Naštěstí nedošlo k prozrazení a po ukončení války mohla být originální kronika opět vrácena na obecní úřad. Její náhradní „dvojče“ bylo 9. března 1999 odevzdáno do fondu ObÚ Radim v Státním okresním archivu v Chrudimi.
Obsah kroniky dle roků a hesel je na další stránkce a pro rychlé hledání je linkem přes daný letopočet spojen se skeny.
L.A. 21.12.2021